Senioři a řízení motorových vozidel

Věková hranice, odkdy by už seniorům nemělo být dovoleno řídit motorové vozidlo, zatím nikdy nebyla stanovena. Rozhodující se aktuální psychická a fyzická kondice řidiče.

Proto je vyhláškou stanoven systém pravidelných prohlídek seniorů v určitých věkových kategoriích, výsledkem prohlídky je vyjádření praktického lékaře ke schopnosti vyšetřovaného nadále řídit motorové vozidlo. Stejná vyhláška obsahuje také přílohu se seznamem chorob, které limitují schopnost k řízení motorových vozidel.

Pravidelné prohlídky seniorů jsou stanoveny vyhláškou

Viděno z hlediska dané vyhlášky se věc jeví jasná a jednoduchá. Pokud se ale na problém podíváme komplexně z hlediska samotných seniorů, ale také z hlediska systému a kapacit našeho sociálně zdravotního systému, situace se začíná měnit.

Modelový příklad

Zvažme třeba příklad starších manželů – on ve věku 78 let, trpí závažným postižením pohybového systému a chodí o dvou berlích. Ona má závažnou poruchu zraku. Řidičské oprávnění skupiny B má on a dosud řídí, i když navíc trpí hypertenzí a ischemickou chorobou srdeční.

Bydlí na vesnici, odkud je do menšího městečka, kde je pošta, lékař a lékárna 10 km, do většího města, kde je poliklinika, sociální odbor, zdravotní pojišťovna a další úřady, 20km. Auto využívají přibližně jednou týdně – nakoupí potřebné potraviny a věci k provozu domácnosti, navštíví lékaře, vyzvednou léky,

Pokud by manžel neprošel lékařskou prohlídkou a nemohl nadále řídit jejich auto, stali by se tito manželé zcela závislí na pomoci zvenčí. Návštěvy u lékařů by bylo nutno zajišťovat za pomocí rodiny, sousedů nebo sanitkou, zajišťování nákupů, pochůzek po úřadech a dalších úkonů – vždy s asistencí někoho dalšího. To vše by významně zatížilo finančně samotný manželský pár a kapacitně lokální sociální systém.

Rozhoduje praktický lékař – ale měl by s citem

Rozhodování o schopnosti nadále řídit motorové vozidlo je pro praktického lékaře mnohdy velmi citlivou záležitostí. S většinou svých registrovaných nemocných se zná po dlouhá léta a výše uvedené skutečnosti si dobře uvědomuje.

Při nejistotě má možnost využít služeb dopravního psychologa, který ve svém finálním doporučení může využít harmonizačních kódů a omezit řízení motorového vozidla konkrétním seniorem například počtem kilometrů od bydliště.

Co když senior nezvládne psychologické vyšetření?

Ještě komplikovanější situace nastává, pokud senior dopravně psychologické vyšetření nezvládne. Vzhledem k tomu, že řidičské dovednosti jsou typickým příkladem staropaměti a zejména počínající fáze poruch paměti na ně obvykle nemají vliv, využívají některá pracoviště možnosti konkrétního sledování seniora během vlastního řízení. Pokud senior základní proces řízení zvládá, může závěr vyšetření vyznít na určitý kratší časový úsek příznivě.

Úhel pohledu mladších řidičů na seniory

Další úhel, který je nutno začlenit do těchto úvah, je pohled mladší generace, zejména mladších a schopnějších řidičů. Jejich přezíravý až pohrdavý pohled na řidiče vyššího věku je všeobecně známý, i když statistiky počtu způsobených dopravních nehod mluví jinak.

Toto negativní nahlížení podporují i média, která při každé nehodě, kterou způsobil senior, neopomenou doplnit zprávu údajem o jeho věku. U dalších 85% nehod tuto doplňující informaci posluchač či divák neobdrží.

Označení auta, které řídí senior – pomůže to?

Nabízí se tedy otázka, jaká řešení dané situace jsou k dispozici. Podle mého názoru jsou reálné dva postupné kroky. Prvním je označení auta, které řídí senior vyššího věku. Všichni známe a bereme jako běžné označení aut začínajících řidičů. Proč by tedy nemohlo analogické označení být za oknem auta řízeného seniorem.

Další navazující možností je celospolečenská informační kampaň. Ta by měla začínat již od autoškoly a seznámila mladší generace s faktem, že starší řidiči jsou také účastníky silničního provozu a jejich řízení je v mnoha případech nezbytné k zachování sice limitovaného, ale stále únosného komfortu.