V České republice stále chybí přesný popis stavu demence a jejího výskytu, ale například ve Spojeném království (Velká Británie) je 61% žen s demencí a 39% mužů. Toto je ovlivněno také tím, že ženy žijí déle, než muži. Určitá souvislost je vědci vnímána i v souvislosti s rizikovými faktory pro vznik demence, které se u mužů a žen liší.

9 triků, jak snížit riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby.

Demence a její výskyt jsou častější se zvyšující se se věkem. Genetika nemusí mít na vznik demence takový vliv jako vlastní věk jedince, jeho životní styl. Přesto vědci mají u některých forem poruchy poznávacích /kognitivních/ funkcí názor na vliv genetiky.

Více lez nalézt například zde: Genetické varianty zvyšující riziko Alzhemerovy choroby

Pravidelná fyzická aktivita má celkově pozitivní vliv na kondici jedince – snižuje krevní tlak, snižuje riziko vzniku mozkové mrtvice. Přiměřená fyzická aktivita také napomáhá k udržení tělesné váhy, v prevenci obezity, rizika diabetu 2. typu (cukrovka).

Přesto, že přímý důkaz o vlivu tělesné aktivity v prevenci demence není vědci ověřen, jsou jak vysoký tlak, tak i diabetes známé rizikové faktory vzniku demence a proto je snaha zůstat fyzicky aktivní určitě žádoucí také pro mozkovou aktivitu.

Vždy je skvělé, pokud je udržována nejen fyzická, ale i psychická kondice. Několik vědeckých studií ověřilo vztah mezi dostatečně stimulujícími psychickými aktivitami a snížením rizika demence. Jiné studie potvrzují, že vyšší vzdělání (formální i neformální – tedy ve škole i mimo ni) je spojováno se snížením rizika vzniku demence a poruchy kognitivních funkcí.

Výzkum se na tuto oblast dále zaměřuje. Aktivity stimulující mentální činnost jako skládání puzzle, Sudoku, luštění křížovek, nebo udržování si koníčků, či osvojování si nových je výborným postupem a vedou k užívání si života, cože je postup podporující normální funkci mozku.

Některé studie uvádějí, že závažné poranění hlavy a mozku mohou zvyšovat riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci a jiných forem demence. Efekt drobných poranění hlavy není zcela jasný, ale opakovaná zranění jsou rizikovější po poruchu poznávacích (kognitivních) funkcí, nicméně výzkumy v této oblasti dále pokračují.

Pokud si nejste jisti, zda vaše potíže mohou být projevem demence, navštivte vašeho praktického lékaře, který by měl provést vyšetření. Neobávejte se výsledku vyšetření, protože poměrně hodně potíží, které jsou zaměňovány za příznaky poruchy poznávacích (kognitivních) funkcí jsou způsobeny jinu příčinou (například nedostatek vitamínů, porucha funkce štítné žlázy apod.).

Užívání léků, které patří do skupiny tzv. nesteroidních antiflogistik, též nesteroidní antirevmatika a nesteroidní protizánětlivé léky (anj. NSAID, jako např. Aspirin, Ibuprofen apod.) není doporučeno. Přesto, že jejich účinky byly zkoumány jako potenciálně protektivní (ochranné) ve vztahu k riziku vzniku Alzheimerovy nemoci, klinické studie toto jednoznačně nepotvrdily.

Užívání jakéhokoli léku, zejména u chronicky nemocných osob a dlouhodobě, bez doporučení lékaře je nebezpečné. U výše uvedených léků také pro jejich možné nežádoucí a vedlejší účinky při dlouhodobém užívání. Pokud vám lékař užívání takového léku doporučí, pak je to v pořádku, protože lékař vás také pravidelně sleduje a hodnotí váš zdravotní stav.

Existují důkazy, že následující stavy a nemoci mohou zvyšovat riziko demence:

  • Parkinsonova nemoc
  • Mozková mrtvice (Cévní mozková příhoda – CMP)
  • Diabetes druhého typu (cukrovka)
  • Vysoký krevní tlak
  • Deprese
  • Downův syndrom
  • Časné poruchy paměti a poruchy poznávacích (kognitivních) funkcí, které jsou známy jako mírná kognitivní poruchy (v anj. mild cognitive impairment – MCI).

Je přirozené, že pokud pečujete o blízkého s poruchou kognitivních funkcí, cítíte s unavení. Jedná se o náročnou situaci zvláště, pokud trávíte s nemocnou osobou více času během dne a nemáte podporu v rodině, či okolí.

Hlavním pravidlem, je myslete také na sebe, až nebudete moci pomáhat, nebude pro vašeho blízkého šance zůstat doma. Proto včas myslete na příznaky vyčerpání (poruchy spánku, podrážděnost, poruchy paměti, příjmu potravy) je-li to možné, požádejte o pomoc rodinu, přátele.

Vždy máte možnost konzultovat situaci s praktickým lékařem, požádat o umožnění pomoci z agentur domácí zdravotní péče, jejichž služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, či využít soukromé zdravotní a sociální služby. První kontakt by ale vždy měl být váš praktický lékař.